Autor: mishule

Pro: Sam

Zadání: Rachel je v New Yorku, Quinn na Yale a vztah na dálku nefunguje. Dohodnou se proto na kompromisu.

Song: Everytime – Simple Plan

Počet slov: 912

Betareader: MJ-46

Na betonové zídce, jež vypadala, že se každou chvíli rozpadne, seděla drobná brunetka. I náhodný kolemjdoucí by poznal, že je něco špatně. Její tělo se otřásalo a sem tam byl slyšet tichý vzlyk. V ruce žmoulala ušmudlaný, látkový kapesník, do kterého si čas od času otřela oči a nebo se hlasitě vysmrkala.

Jenže nikdo z lidí, jež šli okolo ní, se nezajímal. Nikdo neměl čas zastavit se u plačící dívky a zeptat se jí, co se děje. Ani jedna jediná osoba se nerozhodla ztratit pár minut svého času. Pravděpodobně by tu mohla padnout mrtvá a oni by ji stejně neviděli.

Rachel za to ale byla ráda. Neměla chuť si s kýmkoli povídat – i to byl důvod, proč byla tak daleko od své koleje. Nechtěla, aby se jí někdo ptal, co se stalo. Byla si jista, že kdyby se jí zeptal náhodný cizinec, proč pláče a ona by mu řekla, že právě přišla o svou přítelkyni, onen člověk by jí dal přednášku o tom, že je to jedině dobře. Tady v New Yorku, ač jí to vůbec nešlo na rozum, narážela na samé homofobní lidi.

Snažila se přenést přes onen telefonát, kdy jí Quinn oznámila, že na vztah na dálku nemá. Bruneta se cítila odkopnutá a zrazená, ale přesto, přese všechno chtěl svou přítelkyni zpět.

Mohla tam sedět snad hodinu, možná dvě, když zahlédla jakéhosi kluka na skateboradu, jak zastavil kousek od ní a posadil se na zídku také. Ač od ní mohl být dobré dva metry, stejně slyšela písničku, jež mu hrála do uší.

Pokaždé, co vidím tvou tvář,
Pokaždé, co se díváš mým směrem,
Jako když všechno padá do jednoho místa,
Všechno vypadá dobře.
Ale od té doby, co jsi odešla,
opustila jsi můj život ve zmatku,
vše, co chci, je jeden den navíc,
Je to všechno, co potřebuji,
Jeden den navíc s tebou.

Rachel tenhle song moc dobře znala. Slýchávala jej dříve v rádiích a nikdy by ji nenapadlo, že jednoho dne bude přesně vystihovat její život. Znovu se jí po tváři rozkutálely obrovské slzy.

Teď tu sedím,
Jak jsme to dělávali,
Přemýšlím o svém životě,
A jak tam není nic, co neudělám,
Jen pro jeden den navíc…
Jeden den navíc s tebou.

Mladík v kšiltovce se otočil jejím směrem a nejspíš jako jediný opravdu viděl její uslzenou tvář. Chvíli přemýšlel, zda se zeptat, co se jí stalo a nakonec došel k názoru, že někdo to nejspíš udělat musí. Vypnul tedy svůj iPod a posunul se k Rachel blíž.

„Jsi v pořádku?“ zeptal se tiše. Brunetka s sebou leknutím trhla, vůbec si neuvědomila, že teď sedí vedle ní.

Chvíli se rozmýšlela, zda mu vůbec odpovídat, vždyť ho neznala.

„Ne,“ zašeptala po pár vteřinách. „Nejsem.“ Hlas se jí zlomil a ona schovala tvář do dlaní.

„Smím se zeptat, co se stalo?“

„To moje přítelkyně,“ zaštkala dívka. „Je na Yalu a podle ní ten vztah nemůže fungovat.“ nechápala, proč to všechno říká cizinci, ale na jednu stranu cítila úlevu. Nejspíš bylo něco pravdy na tom, že svěřit se cizímu člověku bývá dobrá věc.

Převyprávěla onomu chlapci tedy vše, co se stalo. Řekla mu o rozhovoru s Quinn, o tom, jak jejich vztah začal ve 4. ročníku střední školy, jak jej musely tajit, protože ani jedna nebyla připravena s tím vyjít ven, zmínila i ty hezké chvilky, které spolu zažily… A s obrovskou úlevou si uvědomila, že tenhle kluk ji vlastně vůbec nesoudí. Celou tu dobu, co seděl vedle ní a poslouchal, měl na tváři úsměv.

„Myslím, že je čas, aby ses sebrala a vyrazila na Yale. Kašli na NYADA. Tvoje přítelkyně je pro tebe důležitější. A navíc, Yale má skvělé dramatické programy.“

S těmito slovy onen chlapec zmizel, jako kdyby se prostě vypařil (Rachel po několika letech dokonce začne pochybovat o tom, že tam skutečně byl), a bruneta se vydala zpět na kolej s novým nápadem. Nejspíš měl pravdu. Quinn je důležitější.

**

Jen co přišla na kolej, potkala svou spolubydlící, jež mířila s kufrem po chodbě a vypadala, že má opravdu dobrou náladu.

„Někam odjíždíš?“ zeptala se jí Rachel.

„Stěhuju se, konečně můžu vypadnout. Je tam nějaká holka, co si vyžádala pokoj s tebou, díky bohu,“ ušklíbla se Tessa a zahnula za roh.

„Nějaká holka?“ opakovala po ní bruneta a zvědavě se vydala do svého pokoje.

Vůbec jí nenapadalo, kdo by to mohl být (v koutku duše si říkala, že je to Quinn, ale odmítala si to připustit). Nedočkavě tedy otevřela dveře a v tu chvíli se jí zastavilo srdce. Na její posteli, zády k ní, seděla blondýnka, kvůli níž posledních několik hodin plakala. Nevěřícně zamrkala, a když se ujistila, že to není jen přelud, otevřela pusu, aby mohla něco říct.

„Quinn,“ zašeptala. Druhá dívka se na ni v tu ránu otočila a na tváři jí pohrával obrovský úsměv.

„Rach,“ zašeptala a zamířila k ní. „Tak moc jsi mi chyběla.“

„Co tu děláš?“

„Přestoupila jsem,“ odpověděla tiše. „Nedokázala jsem být bez tebe. Prostě to nešlo.“

Quinn netušila, jakou reakci čekal, připravovala se na všechno – i na několik facek hned mezi dveřmi. Ale těch se jí nedostalo. Místo toho se po ní Rachel vrhla a pevně ji objala.

„Chtěla jsem přestoupit kvůli tobě,“ zašeptala bruneta a se slzami v očích se usmála. „Chtěla jsem jít na Yale a-“

„-ššš,“ přerušila ji blondýnka a položila jí prst na rty. Poté se slabě usmála a bez jediného dalšího slova svou přítelkyni políbila.

PS: komentáře potěší :)